Dana und Martin

 

Jsme Dana a Martin píší a sami vydávají ( MDMOT ) cestopisy od roku 2006.
Dodnes máme na trhu mnoho různých cestopisů z oblastí: off-road, silniční motocykly, dobrodružné (cestovní enduro) a obytné vozy a také sněžné náklaďáky (větší vozy 4x4).
Náš nový projekt, který bychom rádi představili na těchto stránkách www.4x4Europa.de, je cesta po silnici i v terénu po celé Evropě. Za to jsme koupili Suzuki Jimny a předělali ji na něco.

 

Kdo jsme oba:

My Martin a Dana jsme se potkali ve velké firmě, kde měl každý svou práci. Jako štěstí, oba pocházíme z inženýrského prostředí, Dana pochází z technického kreslení, já pocházím ze strojírenství obecně.

Hned od začátku bylo naší vášní cestování na motorce. První výjezdy byly silniční túry s těžšími cestovními endury s krátkými objížďkami po nezpevněných cestách. Přímořské Alpy byly navštíveny na podzim a španělské Pyreneje na začátku léta. Dana si také udělala řidičák na motorku a vybrala si řadu Suzuki.
Vzhledem k tomu, že jsem dříve jezdil motokros, bylo nám oběma rychle jasné, že bychom měli zvětšit cestovní rádius a projet pouště severní Afriky s menšími endury.
V zimě byla každá volná minuta, kterou jsme měli, tažena do severní Afriky, kde jsme jeli několikrát s KTM, Suzuki a Yamaha.
Dana vždy jezdila na Suzuki (DR350 + DRZ400 + DR250) a já na ní (KTM 600, Yamaha WR450, Yamaha TT600r, KTM EXC 400, KTM 640, KTM 690).
Poušť jsme milovali a naše výlety v oblastech bez civilizace se rok od roku prodlužovaly, to znamenalo tankovat palivo + vodu minimálně na 2 dny v poušti, 180 kg enduro bylo často 250 kg těžké. Rádi vzpomínáme na tuto dobu a „štve nás“, že jsme udělali příliš málo fotek. Postupem času se ale politická situace v severní Africe stávala stále obtížnější a pak zbylo jen Tunisko nebo Maroko. Tunisko se stalo jednou z našich ujetých zimních destinací, kde jsme již (téměř) nepotřebovali k navigaci GPS, jelikož jsme byli velmi dobře obeznámeni s pískovnou.
V roce 2006 jsme se vrátili z Tuniska a sepsali si zájezdy, které jsme udělali, na několik listů papíru a pokusili se je prodat za pár eur.To byl začátek naší druhé schůzky.
Hledali jsme název společnosti (M)artin (D)ana (MOT)torrad, zpětně asi ne tak snadno zapamatovatelný.
A právě tak se náš koníček změnil v malé podnikání.
V následujících letech jsme každou volnou minutu trávili plánováním a projížděním terénních tras. Občas jsme v pátek po práci vyrazili na motorce, najeli 600 km, abychom v sobotu projeli 1-3 offroadové trasy. V neděli pak domů, v pondělí zase do práce.
To pokračovalo od roku 2006 do roku 2011. Ale pak to pro nás bylo čím dál těžší, museli jsme aktualizovat trasy, hledat nové trasy a pak pracovat minimálně 40 hodin týdně.
Mluvili jsme se zaměstnavatelem a dokázali jsme zkrátit 5denní týden na 4denní, a když nám to stále nestačilo, směli jsme 1 týden pracovat a 1 týden mít volno.

Od roku 2016 nastal čas, rozešli jsme se se zaměstnavatelem a pracovali jsme pouze pro své knihy. Věděli jsme, že s tím nikdy nezbohatneme, ale byli bychom rádi, kdyby to na živobytí stačilo. Změna z nebýt zaměstnancem a zodpovědná jen za sebe pro nás nebyla těžká, často jsme to řešili dopředu, hráli si různé scénáře, jak by to mohlo být a nejdůležitější je, že stačí žít dál? cestovat? dělat naši práci? Dokážeme se „jen“ sžít s námi dvěma? Nyní o 6 let později můžeme říci „ano“.

Do dneška se toho moc nezměnilo, snažíme se udržovat naše knihy aktuální, jen jsme na cestách nejen s motorkou, ale i s vozidlem 4x4.
Přejeme vám Daně a Martinovi hodně zábavy při prohlížení našich stránek!